Megatrendy a velké spoleÄenské výzvy
Jaké megatrendy a spoleÄenské výzvy ovlivní svÄt v následujících desetiletích?
A jaké budou mít nejvÄtší vliv na kvalitu ÅŸivota v Äesku?
O projektu
Jaké megatrendy a spoleÄenské výzvy ovlivní svÄt v následujících desetiletích? A jaké budou mít nejvÄtší vliv na kvalitu ÅŸivota v Äesku? To byly otázky, které stály v úvodu projektu FUTURE-PRO: Megatrendy a velké spoleÄenské výzvy. Iniciátorem projektu byla Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která jeho Åešení zadala prostÅednictvím Technologické agentury ÄR v programu Beta2. Åešitelem projektu byl think-tank Äeské priority, jehoÅŸ misí je systematicky nalézat nejlepší Åešení celospoleÄenských problémů.
Hlavním zámÄrem projektu bylo vytvoÅení mechanismů k identifikaci priorit v oblasti spoleÄenských výzev a potÅeb výzkumu tÄchto spoleÄenských výzev, které by poskytlo výchozí bod pro další plánované navazující projekty ze série FUTURE-PRO. Hlavním cílem FUTURE-PRO je formulování ambiciózních výzkumných misí navázaných právÄ na spoleÄenské výzvy, jejichÅŸ vyÅešení by mÄlo potenciál v budoucnou významnÄ ovlivnit kvalitu ÅŸivota v ÄR. JiÅŸ v zárodku projektu bylo pÅitom zÅejmé, ÅŸe výsledky mohou mít široký pÅesah pro vyuÅŸití ve veÅejné sféÅe, na akademické půdÄ Äi ze strany businessu a neziskového sektoru. Tato webová stránka slouÅŸí ke zpÅístupnÄní výsledků projektu s ambicí co nejvíce podpoÅit jejich další vyuÅŸití.
â
Projekt byl realizován od Åíjna 2020 do Äervna 2021. Jeho cílem bylo vytvoÅit a pilotnÄ implementovat metodiku pro identifikaci megatrendů a velkých spoleÄenských výzev významných pro Äesko. SpoleÄnÄ definovanými základními poÅŸadavky zpracování projektu byly: evidence-based pÅístup, transparentnost, inkluzivnost, opakovatelnost, realizovatelnost a vyuÅŸití hodnotových rámců kvality ÅŸivota, resilience a udrÅŸitelného rozvoje. Projekt staví na pÅístupu foresightu, který spoÄívá ve strukturovaném postupu pÅi uvaÅŸování o budoucím vývoji. Äasový horizont foresightu byl 15–30 let dle dostupných zdrojů.
Hlavními výstupy projektu jsou text vytváÅené metodiky (Výstup 1) a zpráva o průbÄhu a výsledcích pilotní implementace této metodiky (Výstup 2). Mimo to vznikly v projektu i další výstupy, pÅedevším 18 karet oblastí megatrendů a velkých spoleÄenských výzev.
Další informace o projektu jsou uvedeny na webové stránce TAÄR.
â
Projekt v Äíslech
38
Foresightových studií
Jako výchozí bod poslouÅŸilo 38 studií zamÄÅených na foresight, megatrendy a velké spoleÄenské výzvy globálního charakteru. Studie byly analyzovány po metodické stránce a poskytly základ pÅipravované metodice. PÅi implementaci pak poskytly poÄáteÄní bázi pro identifikaci megatrendů a velkých spoleÄenských výzev, která byla následnÄ doplnÄna o další sektorové studie.
41
Expertů na foresight
PÅed vytvoÅením metodiky byl realizován podkladový výzkum s cílem co nejlépe porozumÄt disciplínÄ foresightu. Mimo analýzy zmínÄných 38 svÄtových studií bylo uskuteÄnÄno a analyzováno 41 rozhovorů s experty na foresight témÄÅ z celého svÄta. Díky tÄmto vhledům metodika získala svůj finální tvar pro pilotní implementaci.
111
Oborových expertů
Do pilotní implementace metodiky bylo v různé míÅe a v různých rolích zapojeno 111 Äeských expertů napÅíÄ odbornostmi. Dále se zapojilo 238 úÄastníků forecastingového turnaje z Åad širší odborné veÅejnosti. Nad rámec vytváÅené metodiky své vhledy poskytlo i 51 ÅŸadatelů Äi Åešitelů v programu TA ÄR Zéta.
18
Karet oblastí
V rámci pilotní implementace bylo identifikováno 18 oblastí megatrendů a velkých spoleÄenských výzev, Pro kaÅŸdou z tÄchto oblastí byla zpracována strukturovaná informaÄní karta v rozsahu cca 10 stran. KaÅŸdá karta obsahuje dosavadní vývoj, výhled do budoucnosti, oÄekávané dopady a související výzvy, další informace a reference.
Výstupy projektu
Všechny výstupy jsou volnÄ k dispozici pro staÅŸení a šíÅení s uvedením autorů a identifikaÄních údajů projektu. Budeme jen rádi, kdyÅŸ si výstupy pÅeÄtete a nasdílíte lidem, kteÅí by se s nimi podle Vás mÄli seznámit.
Metodika VÝME
(VÝzvy & MEgatrendy)
Prvním z cílů projektu bylo navrhnout postup, jak do budoucna zjišÅ¥ovat, jaké megatrendy a velké spoleÄenské výzvy se jeví na obzoru následujících desetiletí a se kterými se jako spoleÄnost budeme potÅebovat vypoÅádat, chceme-li zvyšovat kvalitu ÅŸivota v Äesku. PrávÄ k tomu slouÅŸí Metodika VÝME - VÝzvy & MEgatrendy. Metodika vychází z rozsáhlého podkladového výzkumu pro metodiku a v druhém kroku i z reflexe pilotní implementace vytváÅené metodiky.
Prioritizace megatrendů a výzev pro Äesko
Druhým cílem projektu bylo vytváÅenou Metodiku VÝME v praxi vyzkoušet a sestavit podle ní zprávu, která by odpovídala na otázku, jaké megatrendy a související velké spoleÄenské výzvy pÅinesou následující desetiletí a které z nich jsou nejvýznamnÄjší pro kvalitu ÅŸivota v Äesku. V prvním kroku byly identifikovány megatrendy a výzvy globálního charakteru. Ty byly tematicky seskupeny do 18 oblastí. V následném kroku probÄhla prioritizace tÄchto oblastí z pohledu ÄR. Jako její souÄást byl pro kaÅŸdou z oblastí pojmenován seznam výzev pro ÄR.
Karty globálních megatrendů a výzev
Jako souÄást pilotní implementace Metodiky VÝME bylo vytvoÅeno 18 karet oblastí megatrendů a velkých spoleÄenských výzev, které lze samy o sobÄ povaÅŸovat za významný výstup. KaÅŸdá karta má rozsah cca 10 stran a obsahuje dosavadní vývoj v dané oblasti, výhled do budoucnosti, oÄekávané dopady a související výzvy, další informace a reference. Mimo souhrnného dokumentu jsou karty níÅŸe dostupné i samostatnÄ po jednotlivých oblastech.
Karty globálních megatrendů a výzev
NÄkteré signály o budoucím stavu svÄta lze vnímat jiÅŸ dnes.
DokáÅŸeme jim porozumÄt a zareagovat na nÄ svým jednáním?
UpozornÄní:
1. Rozsah karet byl zvolen s ohledem na souhrnný rozsah všech karet pro jejich vyuÅŸití pÅi prioritizaci.
2. Karty byly vytváÅeny pro ÄtenáÅe, kteÅí jsou zvyklí pracovat s odbornými texty.
3. S uvádÄnými informacemi o budoucnosti je z principu vÄci spjata nejistota.
4. Budoucnost pÅinese i neoÄekávané situace, které bude zapotÅebí vnímat a flexibilnÄ Åešit.
1 Klima
Globální zmÄny klimatu jsou dlouhodobÄ jedním z nejnaléhavÄjších témat souÄasné politiky. Projevy klimatické zmÄny se prohlubují; jedná se pÅedevším o extrémnÄ vyšší teploty ve stÅedních zemÄpisných šíÅkách, oteplení nejchladnÄjších dnů, růst poÄtu horkých dnů a nárůst hladiny moÅí. Absence celospoleÄenské odezvy, jako napÅ. zmÄna chování lidí, dekarbonizace energetiky nebo omezení produkce skleníkových plynů, povede k neodvratitelným dopadům ohroÅŸujícím ÅŸivot na Zemi (napÅ. nárůst pÅírodních pohrom, tlak na migraci, vnitÅní vysídlení, zdravotní rizika).
2 Åœivotní prostÅedí
VÄtšina suchozemského a moÅského prostÅedí je ovlivnÄna lidskou Äinností s negativním dopadem na stabilitu ekosystémů, biologickou rozmanitost a kvalitu ÅŸivotního prostÅedí. Tyto vlivy lidské Äinnosti nadále rostou. Vývoj smÄÅuje k pokraÄující degradaci ekosystémů ZemÄ a sniÅŸování jejich zásobovací, regulaÄní, kulturní a podpůrné sluÅŸby, coÅŸ negativnÄ ovlivní ÅŸivot a ÅŸivotní úroveÅ spoleÄnosti. Mimo primární biologické škody jsou oÄekávány dopady jako hromadÄní odpadu a toxických látek, škody na lidském zdraví, degradace půdy, zvýšené riziko pÅírodních pohrom a narůstající nerovnosti, chudoba a migrace.
3 Zdroje
SvÄtová poptávka po pÅírodních zdrojích se bÄhem 20. století zdesetinásobila, ve srovnání s rokem 2010 se do roku 2050 oÄekává růst o dalších 100 %. CelosvÄtová výroba a spotÅeba stojí na vyuÅŸívání pÅírodních zdrojů způsobem, který je neudrÅŸitelný a který má destruktivní dopady na planetu. Klesá mnoÅŸství obnovitelné sladké vody, zhoršuje se pÅedvídatelnost vodní dostupnosti a roste odbÄr vody pro průmysl. PravdÄpodobnÄ vzroste také problém potravinové bezpeÄnosti. Problémem můşe být také další rozvoj tÄÅŸby nerostných surovin, šíÅení nebezpeÄného odpadu, růst ploch orné půdy i klesající výnosy ze zemÄdÄlství.
4 Energie
Do roku 2050 pravdÄpodobnÄ vzroste spotÅeba energie o témÄÅ 50 %, z ÄehoÅŸ vÄtšina růstu bude pocházet z Asie. Energetika dnes produkuje pÅibliÅŸnÄ 60 % celkových celosvÄtových emisí skleníkových plynů a pÅispívá tak ke klimatické zmÄnÄ i nedostatku vody. ZároveÅ 1,3 miliardy lidí stále nemá pÅístup k elektÅinÄ. Budoucí poptávka po energii bude pravdÄpodobnÄ pocházet hlavnÄ ze zemí mimo OECD a růst bude ovlivnÄn i vlivem populaÄního růstu. Nadále poroste poptávka po konvenÄní ropÄ a plynu, který bude nahrazovat uhlí. PravdÄpodobnÄ se zmÄní koncept států jako vývozce energie. DůleÅŸitou otázkou bude rychlost, jakou poroste uÅŸívání elektrických vozidel a vývoj nových paliv pro letectví a lodní dopravu. Pro dekarbonizaci energetiky bude potÅeba také zmÄna na úrovni chování spotÅebitelů. Růst obnovitelných zdrojů můşe způsobovat i geopolitickou nestabilitu.
5 Demografie
V roce 2050 by svÄtová populace mÄla dosáhnout témÄÅ 10 miliard, růst bude však asymetrický a v nÄkterých oblastech bude populace klesat. ZároveÅ můşe docházet k asymetrickému růstu urbanizované populace, coÅŸ můşe způsobovat napÅ. pÅenos nemocí následkem hustoty zalidnÄní nebo nové problémy pÅi zajištÄní potravinové bezpeÄnosti, pÅístupu k vodÄ i dostupnosti energie. Můşe dojít ke zpomalení nebo zastavení procesu sniÅŸování extrémní chudoby a prohlubování ekonomických nerovností. Bude moÅŸné pozorovat tlak na udrÅŸitelnost penzijních systémů i zvyšující se důraz na sociální jistoty. Stárnutí, migrace i oslabování sociální koheze mohou mít významné politické dopady a determinovat geopolitickou pozici mnoha států.
6 Zdraví
ÚroveÅ zdraví je na historickém vrcholu, v budoucnosti však bude nutné Åešit výzvy jako je sníÅŸení rostoucích nerovností v pÅístupu ke zdravotní péÄi a zajištÄní dostateÄné péÄe o fyzické i psychické zdraví. Souvisejícími problematikami bude zajištÄní spravedlivého pÅístupu k pitné vodÄ i ke kvalitní a vyváÅŸené stravÄ, sníÅŸení poÄtu hladovÄjících lidí a proaktivní Åešení zdraví v souvislosti se stárnutím populace.
7 VzdÄlávání a uplatnÄní
Význam vzdÄlávání v následujících letech poroste. Výzvou na globální úrovni bude zamezit nárůstu nerovností v pÅístupu ke vzdÄlání. Stále palÄivÄjším tématem bude zajištÄní holistického pÅístupu pro vývoj jednotlivce jako etické, tvůrÄí, kulturní a kriticky smýšlející osobnosti i jeho zapojení do obÄanského ÅŸivota ve spoleÄnosti, která bude Äelit mnohým výzvám. Z hlediska budoucnosti práce bude hlavní výzvou adaptovat vzdÄlávací systém tak, aby byl schopen znalostnÄ i dovednostnÄ pÅipravit studenty na nové poÅŸadavky trhu práce, digitalizaci a nabízel relevantní moÅŸnosti celoÅŸivotního vzdÄlávání. Fungování organizací i spoleÄnosti bude pravdÄpodobnÄ Äelit výzvÄ, jakou podobu by mÄla mít lidská spolupráce pÅi stále vÄtší roli technologií a potÅebÄ udrÅŸitelnosti.
8 Migrace
Je oÄekáván absolutní nárůst poÄtu migrantů v návaznosti na růst populace. Posilovat bude migrace mezi Jihem a Jihem, regionální migrace, ale i další nové migraÄní toky. Západní Evropa uÅŸ moÅŸná nebude primárním cílem migraÄních toků. Stav zkomplikují tÄÅŸko pÅedvídatelné situace jako ozbrojené konflikty, geopolitické zmÄny, pÅírodní katastrofy a dopady klimatické krize. Chronická nestabilita bude dalším tlakem na migraci. Výchozí zemÄ mohou být ohroÅŸeny odlivem kvalifikovaných pracovníků. Cílové zemÄ mohou oÄekávat pozitivní ekonomické pÅínosy a pÅíleÅŸitost v boji o talenty na globální úrovni. Budou ale pravdÄpodobnÄ také Äelit vysokým nákladům a mnohým výzvám spojeným s integrací migrantů.
9 Urbanizace
Populace ÅŸijící ve mÄstech s více neÅŸ 50 000 obyvateli se zdvojnásobila z 1,5 miliardy (1975) na 3,5 miliard (2015) a oÄekává se růst k 5 miliardám do roku 2050. Globální růst urbanizace se však zpomaluje a velká vÄtšina lidí bude ÅŸít ve mÄstech do 1 milionu obyvatel. Urbanizace je jedním z Åešení pro udrÅŸitelný ekonomický rozvoj, nicménÄ dnešní mÄsta stále vytváÅejí tlak na ÅŸivotní prostÅedí a mohou být více zranitelná v důsledku klimatických zmÄn. Rostoucí politický a ekonomický význam velkých metropolitních oblastí můşe podporovat nerovnomÄrný růst a prohlubovat nerovnosti. Zvýšená hustota obyvatelstva můşe vytváÅet nová zdravotní rizika, další tlak na infrastrukturu, i rizika spojená s neformálními formami bydlení.
10 Hodnoty
GlobálnÄ jsou pozorovány zmÄny spoleÄenských hodnot, zejména pokraÄující pÅesun od kolektivity k individualismu, zmÄny v rodinných strukturách, klesající důvÄra spoleÄnosti v instituce a transformace umÄní. ZmÄny v rámci svÄtového Åádu, konflikty, nestabilita, klimatická a environmentální krize mohou vést k existenÄnímu ohroÅŸení nÄkterých kultur nebo jejich homogenizaci. V oblasti etiky pÅinesou nové výzvy pÅedevším umÄlá inteligence a informaÄní technologie, jelikoÅŸ rozpoznání pravdy a nepravdy bude Äím dál nároÄnÄjší.
11 Ekonomika
Tempo růstu ekonomik se bude zpomalovat celosvÄtovÄ zejména z důvodů demografických zmÄn. ZároveÅ bude klesat i tempo růstu produktivity práce, coÅŸ můşe negativnÄ ovlivnit ÅŸivotní podmínky v rozvinutých ekonomikách. S rozvojem asijských států jako Äína a Indie se pÅesouvá tÄÅŸištÄ svÄtové ekonomiky na východ a bude tak klesat podíl rozvinutých západních ekonomik na globálním HDP. Bude tedy výzvou zajistit, aby se rozvinuté ekonomiky pÅizpůsobily slabšímu růstu a zároveÅ zachovaly souÄasnou vysokou úroveÅ ÅŸivotních podmínek, chránily demokratické zÅízení a otevÅely dialog s rozvíjejícími se ekonomikami v rámci mezinárodních institucí, aby byly implementovány regulace a dohody s cílem zvýšit udrÅŸitelnost a resilienci ekonomického systému.
12 SpotÅeba
CelosvÄtová rostoucí spotÅeba, populaÄní růst, plýtvání jídlem, materiálem, obleÄením a jinými zdroji jsou jedny z pÅíÄin nárůstu environmentální zátÄÅŸe. Z důvodu mÄnící se charakteristiky spotÅeby i nároků klientů bude klíÄové zajistit, aby byla spotÅeba uspokojena eticky, environmentálnÄ a ekonomicky udrÅŸitelnými prostÅedky, a aby docházelo ke sniÅŸování rizik rostoucí zadluÅŸenosti.
13 Chudoba a nerovnosti
V rozvíjejících se zemích byly signifikantnÄ sníÅŸeny poÄty osob ÅŸijících v extrémní chudobÄ, coÅŸ vedlo k vzestupu globální stÅední tÅídy. Ta nicménÄ zůstává nadále ohroÅŸena chudobou a dochází ke zvyšování vnitrostátních nerovností. Navíc vznikají nové formy nerovností v souvislosti s pÅístupem k novým technologií. Bude tÅeba implementovat efektivnÄjší mechanismy sociálních politik a sniÅŸovat pÅíjmové i genderové nerovnosti ohroÅŸující ekonomický růst a sociální soudrÅŸnost.
14 Geopolitika
V budoucnu bude pokraÄovat trend zmÄny podoby moci a pÅesouvání od nÄkolika hlavních mocenských center (USA, EU, Äína a Rusko) smÄrem k vÄtší vzájemné závislosti a multipolárním vztahům. Takový svÄt s sebou pÅinese ekonomické i bezpeÄnostní výzvy, nestabilitu, asymetrické konflikty, zintenzivnÄní soupeÅení v nových oblastech a ÄastÄjší útoky v kyberprostoru. Nejspíše dojde ke zvyšování důleÅŸitosti indicko-pacifického regionu a obratu k novým regionům (napÅ. nárůst zájmu o oblast Arktidy). KlíÄová bude efektivita rozvojové spolupráce i tlak na vÄtší roli EU a promÄnu její institucionální struktury.
15 Demokracie a vládnutí
Stávající podoba institucionálního rámce liberální demokracie se spolu s dosavadním způsobem vládnutí dostává pod tlak, který pÅi absenci reforem můşe vyústit aÅŸ v jejich postupnou erozi, coÅŸ můşe pÅedstavovat jak hrozbu, tak i pÅíleÅŸitost reformulovat souÄasný způsob vládnutí. OÄekává se vzestup antisystémových stran, kooperace mezi soukromým a veÅejným sektorem, vznik nových spoleÄenských skupin a tlak na sociální kohezi. Problematická bude rovnÄÅŸ setrvale klesající volební úÄast.
16 Konflikty
Konflikty budoucnosti budou vedeny z nových důvodů, novými aktéry, novými zbranÄmi a budou asymetrické. V budoucnu se dá oÄekávat nárůst hrozby kybernetických útoků a kybernetického organizovaného zloÄinu. MoÅŸným důsledkem zmÄny charakteru konfliktu bude znejasnÄní hranice mezi válkou a mírem. Související výzvou je zhoršování informaÄní infrastruktury, jejíÅŸ kolaps by způsobil chaos. Mezi bezpeÄnostní hrozby budoucnosti dále patÅí klimatická zmÄna, mezinárodní konflikty, migrace, zneuÅŸití biologických, chemických Äi jaderných technologií nebo pád institucí v důsledku globální nestability.
17 VÄda a inovace
Vývoj technologií zrychluje a výdaje do výzkumu a vývoje celosvÄtovÄ rostou a ustalují nové modely financování vÄdy a výzkumu. Otevírají se tak nové moÅŸnosti a pÅíleÅŸitosti pro státy a firmy, které tímto způsobem mohou hrát významnou roli v adresování velkých spoleÄenských výzev. NicménÄ pÅetrvávají obavy ohlednÄ schopnosti států nasmÄrovat inovace skrz veÅejné financování a proto lze oÄekávat prohloubení rozdílů mezi zemÄmi. Další důleÅŸitou výzvou pro vÄdecké systémy bude financování a nastavení inter a trans disciplinárních programů pro vÄdu a výzkum.
18 Digitalizace, AI a automatizace
Digitalizace a automatizace lidské práce se zrychluje jak kvantitativnÄ (automatizuje se více pracovních míst) tak i kvalitativnÄ (automatizují se sloÅŸitÄjší úkoly). Tento trend slibuje zásadní zvýšení ekonomické produktivity, ale pÅináší také nové spoleÄenské výzvy a obavy. Zásadní roli můşe hrát nerovnost dopadů automatizace na různé segmenty ekonomiky, prohloubení ekonomické nerovnosti mezi státy a rostoucí technologická nezamÄstnanost. Digitalizace můşe mít také důleÅŸité dopady na soukromý i spoleÄenský ÅŸivot. S digitalizací rostou i kyber-bezpeÄnostního rizika a s pÅíchodem obecné umÄlé inteligence moÅŸná existenciální rizika pro celé lidstvo.
Prioritní oblasti pro ÄR
Jaké megatrendy a výzvy globálního charakteru nejvíce ovlivní kvalitu ÅŸivota v Äesku?
Do jakých oblastí by mÄly být prioritnÄ alokovány veÅejné prostÅedky? A u jakých oblastí podpoÅit výzkum ve spoleÄenských, humanitních a umÄleckých vÄdách?
UpozornÄní:
1. Prioritizace probíhala deliberací 25 Äeských expertů metodou Delphi s vyuÅŸitím zpracovaných karet a vstupů z obÄanské participace.
2. Pro plné porozumÄní výsledků a jejich limitací je zapotÅebí kontext uvedený v textech výstupů.
3. PÅi závÄreÄné prioritizaci byly vyuÅŸity soubÄÅŸnÄ dvÄ metody - alokace bodů s vyuÅŸitím limitu a výbÄr 6 nejdůleÅŸitÄjších oblastí.
4. Prioritizace vznikla jako souÄást pilotáÅŸe, v Metodice VÝME jsou formulována doporuÄená rozšíÅení pro budoucí vyuÅŸití..
Tým Äeských priorit
Projektová manaÅŸerka:
Ing. et Ing. KateÅina JiÅinová
â
Projektový tým:
Mgr. Marek BiÄan, M.A.
PhDr. Ladislav Frühauf
Mgr. et Mgr. Marek Havrda M.A., M.P.A., Ph.D.
Mgr. Jan KleÅha
Markéta OveÄková
Alexandre Reznikow, M.A.
Bc. Filip Šourek
Bc. Andrea Vuová
Odborný tým:
doc. PhDr. Jozef Baruník Ph.D.
Mgr. Karel Äada, Ph.D.
Mgr. Marek Havrda M.A., M.P.A., Ph.D.
doc. Petr Janský, Ph.D.
PhDr. Mgr. František Kalvas, Ph.D.
doc. RNDr. Ing. Miloš Kopa, Ph.D.
Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D.
doc. Václav NÄmec, Ph.D.
prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.
Mgr. Barbora Petrová, Ph.D.
Mgr. Eva Richter, Ph.D.
doc. PhDr. Jan VánÄ, Ph.D.
â
Äeské priority dÄkují za cenné rady a pomoc mnoha dalším
odborníkům a spolupracovníkům uvedeným v textech výstupů.
â
â
Napište nám
Äeské priority jsou think tankem, jehoÅŸ misí je pomáhat v Äeské republice systematicky nalézat nejlepší Åešení důleÅŸitých celospoleÄenských problémů.
Äeské priority, z. ú.
Národní 339/11
110 00 Praha 1 – Staré mÄsto
web: www.ceskepriority.cz
email: info@ceskepriority.cz
